Stěny levné i drahé

Stěny levné i drahé

Autor: Věra Konečná   

Většinou platí přímá úměra mezi kvalitou a cenou, s vyššími nároky na estetiku, odolnost a trvanlivost povrchů stěn musíme počítat také s většími výdaji. Takovou rovnici však může pěkně zamotat pohled na stěny z praktického a funkčního hlediska. Jemná a pracná sádrová omítka se štukovou výzdobou je určitě skvostem mnoha historických interiérů, ale každý chápe, že se nehodí na fasádu, kde by byla vystavena dešti, mrazu a velkému znečištění. Podobným způsobem je zapotřebí uvažovat a volit správné povrchy stěn také v jednotlivých místnostech. Teprve z možností, které odpovídají charakteru provozu, se můžete rozhodovat mezi levnějšími a dražšími variantami.

V obytných místnostech musí povrch „dýchat", dobře absorbovat a zase vypouštět do vzduchu vodní páru .Vodě odolné materiály s vysokým difúzním odporem tu používáme velmi opatrně, jen na malých plochách, které jsou přímo ohroženy vlhkem (kuchyňská sestava začleněná do otevřeného obytného prostoru), nebo mají být součástí určitého záměru (kamenný obklad kolem krbu, jedna obložená stěna jako výtvarný prvek). Naopak v místnostech namáhaných vysokou vlhkostí potřebujeme povrchy stěn odolné vodě a vodní páře (a hlavně nezapomínejte na dobré větrání!). Přestože obecně jsou obklady vhodnější, ale dražší než omítky, ještě lépe budou sloužit speciální omítky s vodovzdornou úpravou, ovšem za ceny nejvyšší.

KDY JE LUXUS ZBYTEČNÝ

Ceny keramických obkladů se pohybují v rozmezí od 150 až do několika tisíců korun za čtvereční metr. Od těch nejlevnějších asi žádnou velkou úroveň očekávat nebudeme, ale kvalita není vždy zaručena ani u předražených {zvláště dovozových) obkladů.

Zaplatit více můžeme i za „luxus", za značku nebo módní výstřelky; mnohem dražší než s jednoduchým povrchem jsou obklady dekorované nebo s výraznou barevností, obklady napodobující jiné materiály, drobné mozaiky. Přitom právě jednoduchost a velké plochy v jednolité střízlivé barevnosti a bez velkého množství spár jsou současným trendem renomovaných architektů a designérů. A nejde jim jen o formální stránku: svou roli hraje také praktická údržba, jednoduchost je navíc nadčasová, nepodléhá momentálním módám a „neokouká se". Právě u dražších materiálů, jakými obklady určitě jsou, nebudeme předpokládat výměnu každý druhý rok.

Velmi kvalitní obklady (bez dekorů) od domácích výrobců můžete koupit už v cenách koleni 400 — 600 Kč za čtvereční metr. Drobné mozaiky stojí 800 korun a více, například čtvereční metr keramické mozaiky napodobující žulu, opuku a jiné kameny, pořídíte za 3000 až 5000 korun.V podobných hodnotách se pohybují i ceny kamenných obkladů, ale mohou být i mnohem dražší. Levné, kvalitní a praktické jsou tuzemské obklady větších formátů z opalizovaného skla, které vytvářejí téměř hladkou plochu s nitkovitými spárami. Stojí jen 300 — 400 korun, bohužel se však přestávají vyrábět a velmi obtížně se na trhu shánějí.

K cenám obkladů musíte vždy ještě přičíst hodnotu lepidel, tmelů na spáry a práce obkladačů. Každá firma má sice jiné cenové nabídky, ale počítejte zhruba s dalšími tisíci korunami na každý čtvereční metr.

ŠTUKOVÉ OMÍTKY

Nejlevnější povrchovou úpravou je běžná vápenná nebo sádrovápenná omítka (ve vlhkých provozech vápenocementová), která se nanáší na základní jádrovou omítku zděných konstrukcí nebo na jiné podklady (sádrokartonové desky, heraklit apod.) lehkých příček a sendvičových zdí. Na úplně stejný základ se lepí také obklady, pro porovnání tedy s cenou jádrové omítky nemusíme počítat.

Samotný materiál omítkových směsí je velmi levný, ceny se podle typu a tloušťky omítky pohybují už kolem 15 korun za čtvereční metr. Cena i s prací může vycházet na 100 až 500 korun, ale také na mnohem více, záleží totiž na pracnosti. Někomu stačí hrubší omítka.jiný bude chtít jemně hlazenou (řemeslníci jí říkají „fajnová") nebo se speciálními úpravami do historických a stylových interiérů — fabiony, římsy apod. Pracnější a dražší bude omítka, která při rekonstrukcích vyrovnává nesourodost podkladu, naopak nejméně pracné, a tedy nejlevnější jsou tenké štěrkové omítky na podkladových deskách s hladkým povrchem.

PRO ZDRAVÉ MIKROKLIMA

Dalším typem omítky, která se dříve běžně používala, ale po dlouhá léta se na ni zanevřelo jako na příliš „ošklivou", je omítka hliněná. Dnes ji znovu objevili zastánci ekologické a nízkoenergetické architektury. Hliněná omítka má totiž vynikající akumulační schopnosti a velmi příznivě ovlivňuje mikroklima místností.V tomto případě nejde jen o povrchovou úpravu, celá omítka včetně jádrové má stejné složení jako hlína vhodná pro výrobu nepálených cihel. Její komponenty se dnes už průmyslově míchají podle přesných receptur a dodávají se podobně jako jiné maltové směsi v sypkém stavu. Přijde zhruba na dvojnásobnou cenu než levné omítky včetně jádra.

TVRDÉ OMÍTKY

V moderních interiérech se dnes často používají cementové omítky bez malby, Šedivá barva vyjadřuje syrovou, přírodní podobu cementu bez příkras, typická pro tuto omítku je i určitá barevná nesourodost — čmouhy. Materiál je opět poměrně levný, ale výsledná cena se bude odvíjet od pracnosti. Kletované — hlazené — omítky s voskovaným povrchem (částečně odolné vodě) mohou vycházet na více než 1000 korun za čtvereční metr, hrubší na polovinu i méně. Cena se částečně vrátí úsporami za malování, voskované stěny se navíc mohou i omývat.

Podobného barevného efektu, jakého docílíme s cementovou omítkou, lze v moderních interiérech dosáhnout také pomocí novodobých materiálů. Do lepidel pro obklady, s nimiž se snadněji pracuje především na nestandardních podkladech, stavební firmy podle vlastních receptur přidávají barevné přísady.

KOUPELNA S OMÍTKOU

Benátský štuk je stará technologie povrchové úpravy omítky, která měla imitovat mramor. V moderním interiéru našla zcela nové uplatnění v koupelnách, je totiž částečně odolná vodě a vlhkosti (na místech, kam přímo dopadá voda, ji však musíte doplnit obkladem).Využije se také v obytných prostorech na místech, která se často omývají (kuchyně). Čmouhami připomíná cementovou omítku, avšak v libovolném barevném provedení a s daleko jemnějším povrchem. Benátský štuk stejně jako jiné pracné finální úpravy vyžaduje kvalitní jádrovou omítku (nejlépe nově provedenou vápenocementovou) na vhodném nebo upraveném podkladu a velmi zkušené řemeslníky. Za čtvereční metr zaplatíte 1200 až 1500 korun.

OMÍTKA DO VODY

Marocký štuk — Tadelakt —je přírodní minerální štuk z hydraulického vápna, křemenného písku, mramorové moučky, vypálené jílovité zeminy, popelu a celulózy. Získává odolnost proti vodě a Špíně díky speciálnímu mýdlu, které se na vyhlazený a kamenem vyleštěný Tadelakt nanáší, může se jí omítat dokonce i vana nebo umyvadlo.Ve starověku marockým štukem omítali římané cisterny na pitnou vodu, později ji využívali v interiérech lázní.

Tuto velmi pracnou omítku s jemně zaoblenými hranami a v mnoha barevných odstínech od bílé až po sytě zemité tóny zvládne jen speciálně vyškolený řemeslník; metr čtvereční přijde až na 5000 korun.

zdroj: https://www.zivotnistyl.cz/clanky/stavba/350/steny-levne-i-drahe.html